SOPKA.CZ - reportáže - listopad 2011 - Navštívit kráter Ngorongoro stojí za to !


banner


Helukabel







Navštívit kráter Ngorongoro stojí za to !

Kráter Nogorongoro / zebra / foto Jan Papež / CK Marco Polo
Každý milovník Afriky a safari jistě potvrdí, že návštěva oblasti Ngorongoro a především samotného kráteru Ngorongoro je fascinujícím zážitkem. Musíte ovšem kráter navštívit velmi brzy ráno, kdy sem ještě nedorazila masa turistů a kdy si opravdu můžete vychutnat ojedinělou atmosféru této africké perly, vyhlášené v roce 1979 součástí Světového dědictví UNESCO.
Přidáno dne: 11.11.2011
Autor: Jan Papez / CK Marco Polo

Informace

Ve skutečnosti se nejedná o kráter v pravém slova smyslu, ale o tzv. kalderu. Označení kaldera pochází ze španělštiny a znamená v překladu KOTEL, možná ještě přesněji kotlina. Před 15 miliony let se začal před očima medvědů, vlků a divokých opic zvedat vulkán Ngorongro. Dosáhl až do výše 4 587 m. n.m. Skoro 12 milionů let nepravidelně vybuchoval a chrlil lávu, která se usazovala na jeho svazích. Díky výronům lávy tak vznikala uvnitř vulkánu obrovská dutina.
Na vrcholu třetihor, cca před 3 miliony lety vulkán vyhasl. Eroze a tíha lávy způsobily zhroucení stěn. Bezmála 50 % vulkánu zmizelo a obrovská dutina se zaplnila.
Zhroucení vulkánu už z nedalekého Olduvai sledovali opravdoví předchůdci člověka, pralidé Homo Habilis.
Dnešní hrana kotliny Ngorongoro je v nadmořské výšce 2440 m nad mořem a dno ještě o dalších 610 m níže. Vnitřní plocha je více než 304 km2. Pro porovnání, plocha tzv. velké Prahy je cca 380 km 2.

kráter Ngorongoro / foto Jan Papez / CK Marco Polo kráter Ngorongoro / foto Jan Papez / CK Marco PoloKráter Ngorongoro / foto Jan Papež / CK Marco Polo Kráter Ngorongoro / foto Jan Papež / CK Marco Polo
Kráter Ngorongoro je naprosto unikátní ekosystém, který nelze najít v takovém rozměru a četnosti fauny a flory nikde jinde na světě. Víceméně bez zásahu člověka se tu vytvořila stabilní a vyvážená komunita živočichů, která dokáže zajistit po mnoho stovek let reprodukci celého potravinového řetězce. V průběhu roku zde žije 20 až 25 tisíc kusů živočichů. Jejich stavy se harmonicky snižují a zvyšují podle období sucha a dešťů.

V kotlině žijí velká stáda buvolů, zeber a pakoňů, buvolců, vodušek a mnoha jiných druhů antilop a gazel, velké množství lvů, gepardů a dalších šelem. Zvířata mohou svobodně migrovat z kaldery a vracet se zpět, ale většina z nich zůstává na celý život. Ovšem jsou i druhy, které v Ngorongoro neuvidíte. Jinde velmi četné antilopy Impaly, či buvolec Topi a především žirafy. Ačkoli zde roste mnoho akácií, nepotkáte tu žirafu ani jednu.

Jedním ze symbolů kráteru Ngorongoro je nosorožec dvourohý (zvaný černý). Ještě v roce 1966 bylo na území kráteru celkem 108 kusů tohoto vzácného zvířete, ale v sedmdesátých letech se pytláci postarali téměř o jeho vyhubení. Dnes je zde ostře sledovaná populace 14 kusů.

Vědci z berlínské ZOO, kteří ekosystém kráteru Ngorongoro studují systematicky již od roku 1993, přišli na jednu velmi zajímavou skutečnost. Koncentrace hyen na území kotliny je přibližně dvojnásobná v porovnání se Serengeti, Tarangire a dalšími národními parky. Vědci tvrdí, že právě díky této vysoké koncentraci hyen nevidíte v kráteku kostry mrtvých zvířat a nehrozí epidemie mnoha nemocí. Hyena díky svým čelistem dokáže rozdrtit i velmi tvrdé kosti a poradí si i s kůží zeber, která je velmi odolná a nedokáže ji protrhnout a pozřít dokonce ani většina druhů supů.

Kráter Nogorongoro / pakoně / foto Jan Papež / CK Marco Polo Kráter Nogorongoro / pakoně / foto Jan Papež / CK Marco PoloKráter Ngorongoro / volavky / foto Jan Papež / CK Marco Polo Kráter Ngorongoro / volavky / foto Jan Papež / CK Marco Polo
Před více ne 10 000 lety se na území kráteru a okolí pohybovali pouze lovecké kmeny Hadzabe a Watindiga, patřící do skupiny tzv. Křováků nebo Sanů. S trochou nadsázky se o těchto národech dá tvrdit, že byli jednou nohou v době kamenné. Jejich zbraně a nástroje byly velmi primitivní a vliv na ekosystém bezvýznamný. V současnosti najdete několik vesnic kmene Hadzabe v oblasti nedalekého jezera Eyasi.

V období před 10 000 až 2 000 lety se na pastvinách Ngorongoro usadili první pastevci, tzv. „Národ kamenných misek“. Stále ještě se jednalo o nomádský národ, který hnal svá stáda za potravou a zůstával pouze v období kvalitní píce.

Před 2000 lety postihlo území Egypta, Sudánu a Etiopie obrovské sucho a došlo k velkému pohybu národů žijících na těchto územích směrem na jih. Do oblasti kráteru Ngorongoro a okolí dorazil z Etiopie zemědělský kmen Iraqw, který v okolí kráteru sídlí dodnes. Nastala velmi radikální změna – poprvé v dějinách byla půda v kotlině kráteru obdělána! Poprvé v dějinách půda v kotlině někomu patřila. Začaly dějiny dobývání kráteru.
Postupem času si toto území vybojovalo několik dalších kmenů ze skupiny tzv. bantuských kmenů, které sem přišly od pobřeží. Dodnes se s nimi můžeme setkávat v okolí jezer Manyara a Natron, nedaleko kráteru Ngorongoro.

Kráter Ngorngoro / gepard / foto Jan Papež / CK Marco Polo Kráter Ngorngoro / gepard / foto Jan Papež / CK Marco PoloKráter Ngorongoro / lvíčata / foto Jan Papež / CK Marco Polo Kráter Ngorongoro / lvíčata / foto Jan Papež / CK Marco Polo
Dnešním symbolem chráněného území Ngorongoro jsou ovšem Masajové, bojovný pastevecký národ, který toto území dobyl cca před 200 lety. Zabrali velmi rozsáhlá území dnešních národních parků Masai Mara, Serengeti a Ngorongoro. Tento hrdý národ, s velmi specifickými tradicemi, kterých se velmi nerad vzdává, byl a je praktickým vládcem tohoto kraje. Navzdory tomu, že jsou Masajové velmi chudí a kromě stád dobytka nemají žádný jiný majetek, musela tanzánská vláda nabídnout mnoho ústupků při jednáních o vystěhování Masajů z oblasti Serengeti a z kotliny Ngorongoro. Obrovské území zvané dnes Masaj land (Země Masajů) bylo vyčleněno z národních parků a získalo statut tzv. chráněných území teprve v roce 1959. Nikdo jiný než Masajové se na nich nesmí usazovat, pást tam dobytek, či jinak podnikat. Dnes na těchto chráněných územích v okolí kráteru Ngorongoro žije více než 60 000 Masajů s více než 300 000 krav a 200 000 koz. Napětí mezi zájmy národních parků a národa Masajů je velmi živé a mír velmi křehký.
Kráter Ngorongoro / hyena / foto Jan Papež / CK Marco Polo Kráter Ngorongoro / hyena / foto Jan Papež / CK Marco PoloKráter Ngorongoro / zebra / foto Jan Papež / CK Marco Polo Kráter Ngorongoro / zebra / foto Jan Papež / CK Marco Polo
Prvním bělochem, který vstoupil do kráteru Ngorongoro byl geograf Dr. Oscar Baumann v roce 1882. Měl za úkol zmapovat okolí Kilimanjara a zpracovat podklady pro případnou stavbu železnice.
Jen těžko si to dnes dovedeme představit, ale už za 7 let po Baumannově návštěvě, v roce 1899 se usadil v kráteru Ngorongoro první evropský farmář – Adolph Siedentopf. O něco později za ním dorazil i jeho bratr Friedrich Wilhelm. Rozdělili si plochu kotliny na dvě poloviny, postavili dva domy a obdělávali každý svá pole. Obklopeni desítkami lvů a slonů, stovkami buvolů, zeber a pokoňů a početnými stády bojovných Masajů. Přesto zde vydrželi hospodařit až do konce První světové války, kdy území Tanzanie, spravované Německem, padlo do rukou Britů.
Zákaz lovu a zemědělské činnosti byl ustanoven v roce 1928.

…….

Pro vstup a pohyb turistů v kráteru platí velmi přísná pravidla a jejich nedodržení se velmi přísně trestá. Kromě dvou odpočinkových míst, která byla velmi pečlivě vybrána, je zakázáno opustit vozidlo, vozidla se smí pohybovat pouze po vyhrazených cestách a jejich počet se správci parku snaží v posledních letech snížit, pohyb všech návštěvníků je neustále monitorován správou parku a její zaměstnanci jsou připraveni okamžitě reagovat na jakékoliv porušení pravidel. Přesto se zdá, zvlášť v poledních hodinách, že počet turistů je na hranici únosnosti, zvedá se počet drobných překročení pravidel, která ruší svět zvířat. Do kráteru bohužel přijíždí stále více návštěvníků, kteří si neuvědomují unikátnost tohoto ekosystému, nechápou ojedinělost tohoto území a vnímají Ngorongoro jen jako atrakci.

Určitě stojí za to do kráteru Ngorongoro vyrazit, ale je nutné vědět, jak takovou návštěvu uskutečnit, aby byla nádherným celoživotním zážitkem.


Starší příspěvky

Posvátná země Inků
Jak si (ne)vybírat CK na poznávací zájezd?
Kolumbie - golf
Nový článek
Revoluce v létání ekonomickou třídou !
Aktuální situace v oblasti Machu Picchu
Asociace cestovních kanceláří odmítá aktivitu Tomia Okamury
Delta Neretvy
Dobro došli
Mekong
Mizející ledovce
Bieszczady
Atol jménem Aldabra
Berberské poklady
Valaiské královny
Bazilika Sacré-coeur
Pod helvétským křížem
Reportáž psaná na Kavkaze
Pobaltí – neobjevený kout Evropy
DRUHÁ TVÁŘ TUNISKA
Afarský nůž se nevytahuje bezdůvodně
ŘÍM
ÚDOLÍ PUTUJÍCÍCH KAMENŮ
Zelená střecha
Zlatý hřeb
NEKTAR OD STŘEDOZEMNÍHO MOŘE
JAK CHUTNÁ TAIWAN
Na průzkumu ledu
Galerie pod širým nebem
další...


Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy


Miele - robotický vysavač



Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz