SOPKA.CZ - reportáže - červenec 2007 - Země Světa - Delta Neretvy


banner


Helukabel





Časopis Země Světa

Země světa je moderní zeměpisný a cestopisný měsíčník určený širokému okruhu čtenářů, kteří touží poznat přírodu, historické a umělecké památky, kulturní dědictví, tradice a zvyky různých zemí, národů a kultur světa. Nechybí však ani materiály z českých regionů.


Delta Neretvy

Cesta do jižní Dalmácie po Jadranské magistrále je dlouhá a smysly při ní snadno malinko otupí. V posledním úseku cesty, kousek za Gradacem, ale stojí za to opět zbystřit. Silnice opustí pobřeží, a než se k němu u hranic s Bosnou a Hercegovinou vrátí, vede neobyčejně zvláštní krajinou…
Přidáno dne: 12.07.2007
Autor: 
Země Světa

Informace

 Přibližně dvacetikilometrový úsek delty Neretvy vytváří zcela svéráznou část chorvatského pobřeží. Na první pohled se jedná o nesmírně úrodné území, vyplněné nepravidelnou mozaikou polí a sadů, mezi nimiž se třpytí říční ramena a zavodňovací kanály. Neretva, s 218 km nejdelší vodní tok, jenž se vlévá do chorvatské části Jadranu, s sebou přináší a ve svém ústí ukládá tolik erodovaného materiálu, že si jako jediná řeka v oblasti vytvořila deltu. Kvůli svému hospodářskému významu je přirovnávána k deltě Nilu, protože také přináší obživu lidem, kteří se v ní usadili. Ještě před 150 lety byla delta Prokletým rájem, jak Chorvaté přezdívali kraji močálů a bažin, z nichž se šířila malárie. O jeho přeměně na hospodářsky využívanou oblast rozhodla v 80. letech 19. století rakouská vláda. Meliorace svedly vodu do dvanácti ramen, z nichž jedno bylo prohloubeno tak, aby jím mohly proplouvat lodě do 20 km vzdáleného Metkoviče. Podobně přispěla k rozvoji delty také úzkokolejná železnice, jež v roce 1885 spojila Metkovič s Mostarem, a tím i s celým vnitrozemím, které tak mohlo odebírat zdejší produkty. Další rozsáhlé meliorační projekty se uskutečnily v druhé polovině minulého století za asistence UNESCO.
 Prokletý ráj se změnil v jednu z nejúrodnějších oblastí Chorvatska. Díky mimořádně dobrým půdním a klimatickým podmínkám se tady sklízí zelenina dvakrát a někdy dokonce třikrát ročně. Daří se tu vinné révě a citrusům, zvláště mandarinkám, také jabloním, broskvoním, fíkovníkům a dokonce i kiwi. Hospodářským účelům ale slouží jen asi čtvrtina rozlohy delty, větší část je chráněna jako jedinečné přírodní území. Tvoří je spletitý propletenec říčních ramen, četných zátočin a tajemných tůní, prorostlý rákosím a keři. Ideální prostředí nabízí asi 250 druhům ptáků, kteří zde hnízdí, přezimují nebo se jen zastavují na cestě ze severu Evropy dál na jih. K nejvzácnějším patří orli a pelikáni. V korytech a jezírcích se mísí říční voda s mořskou. Žije tu spousta ryb. Vyhlášení jsou zdejší úhoři, kteří sem připlouvají ze svého rodiště v Sargasovém moři. Spolu s žábami patří k vyhledávaným specialitám zdejších restaurací. Úhoře nejčastěji udí, žáby smaží obalené v těstíčku. Skvělý je také brudet, guláš z úhoře a žabích stehýnek, výjimečný tím, že je to jediný brudet v Chorvatsku, do něhož se přidává paprika. Přinesli ji sem kdysi maďarští dělníci, kteří stavěli již zmíněnou železnici do Mostaru. K brudetu se podává zvlášť dobrý chleba, pečený pod jakýmsi kamenným zvonem.
 Osídlení Neretvanské delty započalo již dávno před naším letopočtem. Původně zde žili Ilyrové, Řekové tu v místě dnešní obce Vid založili osadu, kterou pak ve 2. st. př. n. l. rozšířili Římané v město Colonia Julia Narona, jež bylo důležitým obchodním a dopravním střediskem. Mělo své lázně, divadlo a Augusteum, chrám k poctě zbožštělého císaře Augusta. V 7. století Naronu vyplenili Avaři a její ruiny postupně mizely pod nánosy písku a bahna, které přinášel proměnlivý tok Neretvy. Na konci 8. století obsadil deltu slovanský kmen Neretvanů, kteří byli uznávanými námořníky a obávanými piráty, jichž se obávali kapitáni obchodních lodí v širokém okolí. Neretvanské knížectví bylo tak silné, že mu Benátská republika platila za průjezd touto částí Jadranu. Pozůstatky Narony poprvé systematicky prozkoumal na přelomu 19. a 20. st. rakouský archeolog Karl Patsch. Archeologické práce se pak rozvíjely zvláště po II. světové válce. Vědci při nich objevili pozůstatky staveb i mnoho předmětů. Některé nálezy, zvláště sochy bohů a císařů, zbraně a šperky vystavuje místní muzeum, ty nejcennější jsou umístěny v Archeologickém muzeu ve Splitu. Přímo ve Vidu nyní vzniká muzeum nové. Některé památky na starověkou Naronu se uchovaly velice svérázným způsobem – zdejší obyvatelé je jednoduše zazdili do svých domů. Zbytky amfor, kamínky z římských mozaikových dlažeb a úlomky sošek lidé v okolí Vidu nacházejí i dnes zcela běžně při práci na polích a zahradách.

Informace o zemi: Chorvatsko

Starší příspěvky

Dobro došli
Mekong
Mizející ledovce
Bieszczady
Atol jménem Aldabra
Berberské poklady
Valaiské královny
Bazilika Sacré-coeur
Pod helvétským křížem
Reportáž psaná na Kavkaze
Pobaltí – neobjevený kout Evropy
DRUHÁ TVÁŘ TUNISKA
Afarský nůž se nevytahuje bezdůvodně
ŘÍM
ÚDOLÍ PUTUJÍCÍCH KAMENŮ
Zelená střecha
Zlatý hřeb
NEKTAR OD STŘEDOZEMNÍHO MOŘE
JAK CHUTNÁ TAIWAN
Na průzkumu ledu
Galerie pod širým nebem
Západní království
Etiopie – země plná atrakcí
VZNIKL DALŠÍ OCEÁN
Kávu, prosím
OD PRAČLOVĚKA K PROFESORŮM
NEPÁL: ZACHRÁNĚNÉ KNIHY
Zambie dnes
GERMÁNI
další...


Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy




Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz