SOPKA.CZ - reportáže - prosinec 2005 - National Geographic - Afarský nůž se nevytahuje bezdůvodně


banner


Helukabel





Časopis National Geographic

National Geographic je populárně vědecký měsíčník, který se převážně věnuje geografickým, přírodovědným, etnologickým a cestovatelským tématům. Česká edice je 21. zahraniční mutací tohoto časopisu. Jeho historie sahá až do roku 1888, kdy byla ve Washingtonu D.C. založena National Geographic Society, jejímž hlavním posláním bylo šířit zeměpisné poznání a podporovat vědecké projekty.


Afarský nůž se nevytahuje bezdůvodně

Podle závěrů vědeckých výzkumů obývají Afarové severní část etiopského riftu už několik tisíc let. Historicky je ale jejich přítomnost prokázána až od 15. století, kdy se o nich objevují první zmínky v záznamech z válek mezi etiopskými křesťany a muslimy.
Díky jejich nevypočitatelnosti je historie objevování "afarské" země plná zavražděných nebo oloupených cestovatelů. Teprve v roce 1909 Angličan L. M. Nesbbit jako první z bílých objevitelů prochází tzv. habešskou části Danakilské pouště od jihu k severu. Tedy oblasti, která byla do tehdejší doby prakticky nepřístupná. O cestě sice prohlásí, že to bylo osm set kilometrů peklem, ale asi to stálo za to. Navíc nikdo z těch, co přišli po něm, už nemohl prohlásit, že se vydává do zcela neznámé krajiny.
Přidáno dne: 01.12.2005
Autor: Hynek Adámek
National Geographic

Informace

Geniální kočovnický systém
 Foto: Hynek Adámek"Afarská" země zasahuje do čtyř států - Džibuti, Eritreje, Etiopie a Somálska. Podle statistik v ní žije asi jeden a půl miliónu Afarů. Většinu jejich území tvoří Danakilská poušť, polopoušť, písek, pomalu zvětrávající lávové příkrovy, nekonečné moře balvanů, suchá koryta občasných řek. Na obloze bez mráčku přišpendlené slunce. To jsou první dojmy každého cizince.

Kde jste, Afarové? Všude jen prázdná, ohrazená tábořiště a primitivní kamenné příbytky. Krajina budí dojem, jako by se všichni najednou zvedli a odešli. Podle počtu tábořišť se zdá nepravděpodobné, že by tu mohlo přežít tolik lidí.

Vše mají založeno na kočovném systému - je dokonalý. Každý kmen se během roku pohybuje po určité trase. Ta je určena tak, aby každý kmen byl vždycky v oblasti, kde je možnost dostat se k vodě a kde má dobytek pastvu. Celá krajina je tak protkána neviditelnou sítí cest. Kmeny se po nich pohybují podle určitého jízdního řádu a trasy jsou přesně dohodnuté. Jakákoliv odchylka se musí předem dojednat mezi náčelníky, jinak vyvolá podráždění. Na první pohled zbytečná přecitlivělost na pohyb v pustinách bez konce, ale jde o život stád, o přežití kmene. Jakýkoliv nedostatek potravy pro ovce, kozy a velbloudy má v krátké době katastrofální následky.

Chceš se oženit?
 Foto: Hynek AdámekAčkoliv jsou Afarové muslimové (sunnité) a mnohoženství by nebylo nic nenormálního, jsou většinou monogamní. I dnes se prý ale občas stává, že afarskému muži není povoleno oženit se dřív, dokud nezabije jiného muže.
Je to starý zvyk, který má pravděpodobně kořeny v boji o životní prostor a vodu. Jako důkaz o splnění podmínky bylo vyžadováno uříznuté přirození nepřítele. To jen dál posilovalo pověsti o Afarech - krutých válečnících, které se šířily pouští rychlostí písečných bouří. Z jejich hlediska je všechno jasné. Zmrzačený nepřítel, pokud přežije, se už nikdy nezaslouží o další potomstvo.

V kempu
Celý afarský kemp je obklíčen barikádou z kamení, která jej chrání před útokem divokých zvířat a nepřátelskými kmeny. Chýše jsou uvnitř neuspořádané.
Hlavním stavebním materiálem je palmová rohož. Základní vlastností veškerého majetku musí být snadná přenosnost. Správná Afarka má prý do půlhodiny na velbloudovi naložený veškerý majetek a je připravena odejít. Hlavní potravinou je mléko, které plní úlohu důležitého společenského prvku. Podáním čerstvě vařeného mléka oznamuje hostitel svému hostu, že jej bere pod ochranu. Jestliže je takto chráněná osoba zabita, tak se její smrt musí pomstít stejně, jako by byla členem klanu.

Afarové budoucnosti
Čeká je stále cílenější tlak státu. Žádný stát nechce, aby se mu v pohraničních oblastech pohyboval někdo, komu je jedno, na které straně hranic momentálně bydlí, komu je jedno, kdo vládne. A kdo navíc staví na první místo pocit svobody. Tuaregové z Alžírska či Pygmejové ze Středoafrické republiky by mohli vyprávět.
Tlak na Afary se neustále zvětšuje. Na jedné straně centrální vláda podporuje jejich velkou autonomii - mají vlastní rozhlasovou stanici, budují nové sídelní čtvrtě u města Tendaho, kam by měly přesídlit všechny afarské regionální úřady. Druhou stranu mince představuje budování nové silnice do oblasti danakilských jezer - srdce regionu. Projekt se rozběhl v roce 1993 a brzy peklem, kterým se probíjel L. M. Nesbbit, povede silnice. Po ní bude možné dopravit jakoukoliv pomoc, ale také vojáky pro dohled nad svobodnými dětmi Danakilské pouště.

Tady není Addis Abeba!
S afarským stylem rozhodování a jejich vztahem k úřadům se střetneme v okamžiku, kdy žádáme na jedné ze základen budovatelů silnice o možnost navštívit jednu z mála stále obývaných vesnic. Místní afarský výbor tvoří pět mužů. Velká chýše pokrytá rohožemi, skoro 40 °C na slunci, oněch pět mužů, my a tlumočník. Jednáme. Jde nám o vstup do vesnice, ale nemáme povolení ze správního střediska Asayity, kde nám tvrdili, že nic není třeba.
Ukazujeme doporučení ministerstva informací. Pět mužů se zamyslí a pak začnou, jeden po druhém, vyjadřovat své mínění. Podle tónu hlasu a výrazu ve tvářích to nevypadá dobře. Všechny projevy jsou v překladu asi takové: "V Addis Abebě si myslí, že když někomu dají papír, tak my je budeme poslouchat? Tady jste u Afarů a tady platí papíry z Asayity." Pořád dokola a v pěti vydáních. Domluví poslední. Tlumočník do překládá: "Bohužel vás tam nepustí. Nemáte správné lejstro. Addis Abeba tu nikdy nebude mluvit do jejich života."
Nedokázal jim poručit ani etiopský císař. Vždycky poslouchali jen svého sultána z Asayity. Tak tady řešili a řeší problémy odnepaměti. Vybraní muži jednali, vybraní muži všechno probrali a vybraní muži rozhodli. Nemuselo se to líbit, ale v okamžiku, kdy rozhodli, se už nikdo ke sporné věci nevracel. Všechno bylo vyřešeno. Ta reakce bílých a neustálé debatování jsou pro ně tak trochu nepochopitelné.

Informace o zemi: Etiopie

Starší příspěvky

DRUHÁ TVÁŘ TUNISKA
ŘÍM
ÚDOLÍ PUTUJÍCÍCH KAMENŮ
Zelená střecha
Zlatý hřeb
NEKTAR OD STŘEDOZEMNÍHO MOŘE
JAK CHUTNÁ TAIWAN
Na průzkumu ledu
Galerie pod širým nebem
Západní království
Etiopie – země plná atrakcí
VZNIKL DALŠÍ OCEÁN
Kávu, prosím
OD PRAČLOVĚKA K PROFESORŮM
NEPÁL: ZACHRÁNĚNÉ KNIHY
Zambie dnes
GERMÁNI
Krajina jako přírodní chrám
SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ TUNISKA
Aotearoa - země fantazie
HAVAJSKÉ NÁVRATY KE KOŘENŮM
Slovensko
Na ghanském trhu
Italské inspirace
TYGŘI PAVOUČÍ ŘÍŠE
DOLNÍ RAKOUSKO - KRAJ KOLEM VÍDNĚ
Požehnaný kraj pod Pálavou
ON LINE REPORTÁŽ - expedice UNIS v Egyptské Západní poušti
HAKUNA MATATA UGANDA
další...


Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy


Miele - robotický vysavač



Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz