SOPKA.CZ - reportáže - duben 2004 - Země Světa - Dvě tisíciletí moravské vinné révy


banner


Helukabel



Časopis Země Světa

Země světa je moderní zeměpisný a cestopisný měsíčník určený širokému okruhu čtenářů, kteří touží poznat přírodu, historické a umělecké památky, kulturní dědictví, tradice a zvyky různých zemí, národů a kultur světa. Nechybí však ani materiály z českých regionů.


Dvě tisíciletí moravské vinné révy

Země světa
Traduje se, že počátky vinařství na Moravě začínají ve 2. století, kdy X. římská legie vyslala část svého vojska na jižní Moravu. U Mušova, na Římském kopci, postavili vojáci zděnou pevnost a nedaleké pálavské kopce osázeli prvními vinicemi. V období Velké Moravy (833—906) začal kníže Svatopluk zakládat ve zdejším kraji vinice ze sazenic dovezených z Uher a Rakouska a od těch dob dobří vládcové této země vždy dbali o zdejší vinohrady.
První velký rozvoj moravských vinic je spojený se středověkým křesťanstvím, kdy se mešní víno stalo i součástí liturgie. Od 12. století byly i na Moravě zakládány četné kláštery a ty zase zakládaly vinice. Vinná réva se zpočátku vysazovala na svažitých, neúrodných, kamenitých půdách, kterou šlechta ochotně pronajímala měšťanům i svým poddaným.
Přidáno dne: 14.04.2004
Autor: Jan Votýpka, jr.
Země Světa

Informace

 Například měšťané z Brna a Olomouce získali na Hustopečsku tolik vinic, že se prací na nich zabývalo skoro veškeré místní obyvatelstvo. Vinice zvyšovaly majetek malých obcí i velkých měst a byly ku prospěchu církvi i šlechtě. Význam vinohradnictví stále rostl a bylo potřeba jej podřídit jednotnému zákonu. Viniční řád byl ustanovený roku 1309 v dolnorakouském Falkensteinu a když se Hustopeče staly největší vinařskou obcí jižní Moravy, měl tento zákon, zvaný horenské právo, své výkonné orgány pro Moravu právě zde. V čele této nezávislé vinařské samosprávy stál horný a jejími členy byli horníci. Toto staročeské označení vinařů bylo odvozeno od viničních hor, jak se tenkrát vinice obecně nazývaly. Karel IV., velký příznivec vína, se staral o vinice i na Moravě. Vinaře například podporoval tím, že jejich mladé vinice na dvanáct let osvobodil od daní a teprve z třináctiletého vinohradu odváděli „horníci“ poprvé desátek nájemci a 30 litrů králi. Prodej vína byl však stále značně omezený a podléhal přísné kontrole. Teprve od roku 1784 mohl prodávat každý to, co sám vyprodukoval. Tak vznikl prodej vína pod „věchem“ a věchet slámy, jako označení hostince a později i jiného soukromého majetku, mnohde na vesnicích přetrvává, například v podobě snopce zavěšeného na ovocných stromech podél cest.
 Trvalý rozvoj vinařství začal za renesance, v 16. století, a vrcholil kolem roku 1820, kdy bylo na Moravě neuvěřitelných 29 801 hektarů vinic. Téměř třikrát více než v současnosti. Ale vzápětí přišla několikanásobná vinařská pohroma. Nejprve za kruté zimy roku 1866 polovina vinic vymrzla a přibližně tou dobou byl do Francie zavlečen z Ameriky nebezpečný kořenový škůdce – mšička révokaz (Phyloxera vastatrix), který postupně ničil všechny evropské vinice. Na Moravu dorazil kolem roku 1890, kdy už se vinicemi šířily další dva zabijáci vinné révy, původem rovněž z Ameriky. Byla to houbová onemocnění – plíseň révová (Plasmopara viticila) a padlí révové (Uncinula necator). Uplynula celá desetiletí než se vinaři naučili čelit mšičce roubováním domácích odrůd na odolné americké podnože a než byla nalezena obrana proti houbovým chorobám. Pěstování vína však bylo čím dál tím dražší a obtížnější, a tak ve 30. letech minulého století zůstalo na Moravě jen kolem 3800 ha vinic. Jejich plochy se za dalších třicet let zvětšily na 7000 hektarů. V šedesátých letech minulého století prošly vinice další rekonstrukcí propagovanou profesorem Krausem z Vinařského ústavu v Lednici. Nové vinohrady se přizpůsobovaly zemědělské velkovýrobě a používání strojů – proto se začaly vysazovat s širokými meziřádky a réva měla vysoké vedení. Takto v současnosti vypadají skoro všechny velké evropské vinice.
 Koncem 20. století, po počátečních zmatcích s restitucemi a s rozpadem vinařských družstev, prochází vinohradnictví další velkou, hlavně organizační přeměnou, která však výrazně zvýšila kvalitu produkovaných vín. Zákon o vinohradnictví a vinařství dal vinařům právní jistoty a také stanovil takzvané viniční tratě, které jsou státem částečně dotovány. Byly nově stanoveny i vinařské oblasti – v kraji pod Pálavou jsou čtyři: mikulovská, velkopavlovická, mutěnické a Podluží – s vyjmenovanými vinařskými obcemi, zaregistrovanými tratěmi a počtem vinařů, ať firem nebo jednotlivců. Tato zdánlivě formální záležitost má však pro propagaci a kvalitu vín nesmírný význam. Když si dnes budeme kupovat moravské (ale i české) lahvové víno, měli bychom si pečlivě prostudovat etiketu. Nejkvalitnější vína se už nyní pěstují pouze na zaregistrovaných viničních tratích, tedy v polohách, kde jsou dlouhodobě vhodné podmínky pro získání vysoce kvalitních hroznů, a u nichž je stanoveno, jaké odrůdy je zde možné pěstovat a do budoucna bude též určeno maximální možné množství sklizených hroznů.


Převzato z časopisu Země světa

Aktuální číslo




Zajímavé odkazy


Zajímavé odkazy

Lednicko-valtický areál
Lidové tradice stále živé
Mikulov
Požehnaný kraj pod Pálavou
Přírodní klenotnice
Rezidence Lichtenštejnů
Tajemství kopců
Vínečko aneb Krásné vzpomínání nad vinětami
Vodní světy

Informace o zemi: Česko

Starší příspěvky

Lední medvědi - hraví i draví
MILIONOVÉ PEŘÍ?
V RYTMU KARNEVALŮ
Královny moří v Bergenu
Hledání ztraceného podmořského světa
SEVEROVÝCHOD FRANCIE
Čína a Číňané
další...


Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy
Miele - robotický vysavač



HBT

Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz