SOPKA.CZ - reportáže - září 2003 - Země Světa - V krajině snů


banner


Helukabel





Časopis Země Světa

Země světa je moderní zeměpisný a cestopisný měsíčník určený širokému okruhu čtenářů, kteří touží poznat přírodu, historické a umělecké památky, kulturní dědictví, tradice a zvyky různých zemí, národů a kultur světa. Nechybí však ani materiály z českých regionů.


V krajině snů

Zátoka Phang-Nga vypadá jako výsledek činnosti neznámého obra, který na plochu 400 km2 rozsypal svůj náklad složený ze tří stovek vápencových ostrůvků ve tvaru homolí a skalních věží. Ty nejvyšší vystupují až do výšky 350 metrů. Svou mohutností a bizarností se bezpochyby řadí k výjimečným divům přírody. Jsou vděčným objektem k fotografování. Rychle postupující eroze ale z jejich výšky neustále ukrajuje. Závod s časem však není tím, co do tohoto koutu Andamanského moře přivádí stále více návštěvníků. Phang-Nga je považována za jedno z nejmalebnějších míst celého Thajska…
Přidáno dne: 18.09.2003
Autor: LADISLAV KRYZÁNEK

Informace

 Pětačtyřicetiletý Non býval celý život rybářem. Pruty si na svou loď přibaluje neustále, ale hlavním zdrojem příjmů rodiny už nejsou ryby. Místo dřívějšího pěstování kokosů, kaučuku a rybolovu se nyní místní ekonomika opírá o cestovní ruch. Jeho boom v posledních dvaceti letech vytlačil původní vesnice muslimských rybářů i mořských cikánů - animistů s původním jazykem. Na jejich místě vyrostly hotely a rekreační střediska.
"Místní lidé chtějí vidět především hotové peníze a za půdu v atraktivních místech mohou dostat opravdu hodně. Co bude dál až všechno prodají, to už je moc nezajímá," říká lodník Ling z ostrova Koh Jum. Jeho rodina si hodlá svůj pozemek ponechat, ale plánuje na něm postavit restauraci a bungalovy.
V těsném sousedství pozemku mého známého z Krabi roste pětihvězdičkový hotel, místo s výhledem na moře mu slibuje dobrou budoucnost. Non si o něčem podobném může nechat jenom zdát. Jeho dům leží asi půlhodiny od Krabi. Obyčejná rybářská vesnice s mešitou a hřbitovem. Odtud každé ráno vyráží tak, aby v osm hodin mohl v Krabi nabírat první zákazníky. Jeho loď není z nejnovějších, dokonce se už jednou potopila, ale znovu ji opravil a uvedl do provozu. Long tails, plavidla s masivním motorem a šroubem vlajícím za zádí, jsou místní specialitou. Mořskou hladinu jen tak šimrají a dá se s nimi zajet i do mělkých vod. Jejich zvuk je sice zabijákem spánku, ale adaptace postupuje rychle.

 Nonova long tail je v přístavu Krabi stálicí. Jeho věk mu dodává uvážlivost, a nepouští se tak do žádného ostrého konkurenčního boje o zákazníky. Ten se ostatně v Krabi ani nekoná. Konkurence má tady charakter odpovídající provinční ospalosti dvacetitisícového městečka. S ryze thajskou podobou tržního soupeření se v 70. letech měli možnost setkat filmaři natáčející v regionu jeden z příběhů Jamese Bonda Muž se zlatou puškou. Jeho hlavní scény se odehrávaly u jednoho z ostrovů připomínajících vztyčený prst, který je dodnes nazýván ostrov Jamese Bonda. Filmový štáb však sídlil na pevnině. Když se ukázalo, že ze 40 místních lodníků hodlají filmaři zaměstnat pouze polovinu, zablokovali jim zbývající cestu. Po krátkém dohadování se produkční rozhodl odškodnit i je. Lodníci se však nedokázali dohodnout, kolik jich vlastně je. Tak nedostanete nic, rozhodl produkční. Reakce, která následovala, ho překvapila. Lodníci se beze slova otočili, zmizeli a již nikdy filmařům nečinili žádné potíže.
„Phra Nang, Phra Nang,“ ujišťuje se v přístavu jeden z nahaněčů, zda je naším cílem poloostrov vzdálený asi hodinu plavby od Krabi. Jede tam většina lidí. Ve 4. stol. př. n. l. se tady potopila džunka s princeznou, jež celému poloostrovu dala jméno. Její duch sídlí v jeskyni zahryznuté do skály, která skýtá horolezecké příležitosti vyhledávané pokořiteli výšek z celého světa. Žijí tady v poklidné symbióze s vyznavači slunění a koupání. Tamní pláž stojí v žebříčku hodně vysoko, podle některých názorů je dokonce nejatraktivnější z celého regionu. My však tentokrát míříme do jiných míst. Mají sice svá jména, ale stejně dobře se dají skrýt pod prosté označení ostrůvky. Asi po půlhodině mineme to, co zdálky vypadá jako val z betonových kvádrů - takto se hlásí hřbitov mušlí s úctyhodným stářím 75 milionů let.
Ostrov Poda nás vítá upozorněním, že se jedná o soukromý majetek, kam není dovoleno přivážet potraviny. Můžete si je koupit na místě. Většina návštěvníků toho nedbá. Bílá pláž je rozhozena do několikasetmetrového půlkruhu a najít si tady flíček jenom sám pro sebe je docela snadné. Některé soukromé ostrovy již postoupily ještě dál a sáhly k vybírání vstupného. Míst, kde se dá v celé zátoce zastavit, je však stále dost. Na Koh Hongu, atraktivním „komorovém“ ostrově s bizarními zátokami, lodě prostě vynechávají hlavní pláž a zastavují na těch méně viditelných.

 Z Pody je to již jenom skok k sousedním ostrůvkům. „Vypadá spíš jako pštros,“ dohadují se dnešní Nonovi zákazníci o jménu skalnaté hlavy na štíhlém krku. Kuřecí ostrov je propojen se svým sousedem písečným mostem, který moře střídavě zaplavuje, a pak zase s odlivem dává možnost překročit ho suchou nohou, takže by jej stejně dobře bylo možné považovat za prodlouženou část kuřete. Kromě těch, kteří se sem přijeli pouze vykoupat, se z dlouhoocasých lodí vyhupují postavy s ploutvemi a kyslíkovými bombami. „Chci se podívat ke korálům, které jsou tady hned kousek od břehu. Je to jednoduchý a docela laciný způsob, jak se tady potápět,“ líčí své dnešní plány jeden ze skupiny českých turistů. V Thajsku jich rok od roku přibývá, vloni jich přijelo už 12 tisíc. „To je ráj,“ sděluje své dojmy další člen výpravy.
Krabi je jedním z klíčů k celému regionu. Přátelské město, přátelští lidé, tvrdí reklamní slogan. A nelže. Poklidnou atmosféru umocňuje pohled na řeku střeženou homolovitým skalním útvarem - dvojčaty Kanap Nam, symbolem města. Pro mnoho návštěvníků je Krabi pouze jakýmsi posuvným pásem, východiskem pro cestu na andamanskou perlu Koh Phi Phi nebo stále dynamičtěji se rozvíjející Koh Lantu. Krabi v sobě spojuje výhody městského zázemí se snadno dostupnými plážemi.¨

 Jako budíček zazní v osm hodin ráno z místní školy thajská hymna, která se ještě bude opakovat v šest večer. Ten, kdo pozdržel spánek až do těchto chvil, může litovat - promeškal nejlepší chvíle ranního trhu. Pestrou nabídku pod širým nebem, přehlídku ovoce, zeleniny i nejrůznějších ryb. Ty sem směřují z okolních vesnic. Přestože i tady je rybolov hlavní aktivitou, místní rybáři si již zvykli, že u jejich chaloupek, balancujících nad vodou, často zastavují turisté.
Přichází čas vytáhnout mohutné sítě a zahájit představení, které si v ničem nezadá s mořským akvariem. Největší úspěch slaví ryby, které se po pošimrání nafouknou. S částí toho, co vidíte ráno u rybářů živé, se můžete setkat po úpravě na večerním trhu, překonávajícím ten ranní. „Vybírejte očima,“ radí Ital Giovanni, kterému město učarovalo natolik, že se zde chce usadit. Thajci si svoji večeři často odnášejí domů, cizinci zasednou třeba u stánku pana Ibrahima. Jako u správného muslima tady nenajdete vepřové, ale jinak můžete sáhnout po kuřecím masu na několik způsobů, hovězím, chobotnicích a dalších mořských darech v různých provedeních doplněných rýží. K tomu je možno návdavkem sníst celou mísu ananasů, okurek, a ještě si vyslechnout majitele, který dění ve své restauraci komentuje s mikrofonem v ruce, jako by uváděl nějakou diskotéku nebo zval na pouťovou atrakci.

 Pro samé kulinářské zážitky by však návštěvníci Krabi neměli zapomenout, že jen 5 km od města se nachází jeden z nejvýznamnějších lesních klášterů Tham Sua. V minulosti se v jeho okolí vyskytovali tygři, a mniši dodnes s úsměvem spekulují, koho vzájemné setkání víc vylekalo. Tygří jeskyně je schována za mohutnou jeskynní halou, kde se mniši scházejí ke společné ranní modlitbě. Bílá tvář v zadní řadě nám padne do oka hned napoprvé. Jakoby na potvrzení české přítomnosti v regionu jde o našeho krajana. Příběh, se kterým se svěřuje, obsahuje složitou životní situaci. „Uvažoval jsem, že spáchám sebevraždu, ale na poslední chvíli jsem si řekl, že to ještě zkusím,“ říká na potvrzení toho, že cesty vedoucí do Tham Sua jsou někdy hodně klikaté.
Charismatický Ajjan Jamnien Slasetho přitahuje do kláštera stále více lidí. Opatův obří portrét může připomínat lokální obdobu kultu osobnosti. Amulety, jimiž je obtěžkán, váží několik kilogramů a spolehlivě rozezpívají bezpečnostní zařízení na všech letištích. „Náš opat tvrdí, že až zestárne, prostě amulety sundá, a o několik kilogramů lehčí se pak bude moci pohybovat stejně snadno jako za mlada,“ prozrazuje jeden z mnichů návod, jak si zachovat čilost i v pozdním věku.
Lidé z kláštera však mají ještě jednu příležitost, jak si prodloužit životní dráhu. Jednoho ze svých Buddhů si postavili na samém vrcholu štítu, jehož výšku je nepraktické uvádět v metrech, nýbrž v počtu schodů k němu vedoucích. Je jich 1272 a jejich rozdílná výška činí z výstupu místní obdobu fit testu, který si mnohem víc než domácí turisté oblíbili cizinci. Jenomže i pro ty s nejlepší fyzickou kondicí na vrcholu čeká jedno zklamání: setkání s chlapíkem, jenž mezi řečí prohodí, že se sem vydává dvakrát denně, a poté zaklepe na svůj obvyklý náklad - objemnou bednu po vrchol přetékající nealkoholickými nápoji.


Text LADISLAV KRYZÁNEK
Foto OLDŘICH KARÁSEK


Převzato z časopisu Země světa

Aktuální číslo

Zajímavé odkazy


Zajímavé odkazy

Bangkok
Jak žijí žirafí ženy
Královský palác
Muay thai
Návrat do přírody
Smutek revolučního krále
Thajská rodina
V zajetí iluze
Vítejte v zemi úsměvů

Starší příspěvky

Vítejte v zemi úsměvů
Lidé z konce světa aneb poloostrov Valdés
Lid Ndebele a jeho folklor
další...


Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy




Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz